Blog, Strana 2

Klíšťata chceme při letních procházkách ze seznamu starostí škrtnout! Naštěstí existuje celá škála efektivních ochranných prostředků, jak opravdu tyto parazity pustit z hlavy. Klíšťata a pijáci jsou nejen nepříjemní, ale také přenašeči nebezpečných nemocí.

Ochrana proti klíšťatům: Klasické antiparazitní obojky

Zabijete více parazitů jednou ranou! Obojky působí proti klíšťatům, ale i proti blechám, komárům, vším, všenkám a jinému dotěrnému hmyzu. Repelentní obojek vybírejte především podle objemu krku vašeho psa tak, aby se do prostoru mezi psí krk a obojek vešly pohodlně vaše dva až tři prsty.

Velmi těsný obojek: způsobuje psovi nepohodlí

Velmi volný obojek: nepřichází do kontaktu s kůží psa a nefunguje tak, jak má

Obojky proti klíšťatům pro psy v široké nabídce mají různou dobu působení, od 4 měsíců do 8 měsíců a hubí dospělé i nevyvinuté jedince (larvy, vajíčka) blech a ostatních parazitů.  Dá se říci, že s jedním obojkem vyhrajete celou sezónu klidu od vnějších parazitů.

Výhody: 

• jednoduchá aplikace
• možnost střídat obojek mezi více psy dle potřeby
•  snadno vidíte, kdy je pes chráněn

Nevýhody:

• riziko ztráty obojk
• možné alergické reakce v okolí obojku

Ochrana proti klíšťatům: Nejúčinnější pipety, spot-ony a tablety

Roztoky a kapičky pro kočky k aplikaci na kůži nejčastěji vzadu za krkem (aby roztok zvíře neslízalo) jsou velmi účinné několik týdnů a hodí se k i akutnímu řešení výrazného zablešení: Pracují podobně jako antiparazitní obojky tak, že po kontaktu s kůží se do krve vyplavují látky, které hubí a nadále odpuzují dotěrný hmyz. Pes jednoduše začne mít krev nechutnou pro parazity. Pipety jsou spolehlivým způsobem, jak zlikvidovat blechy a zároveň zvíře chránit před dalšími parazity.

Výhody:

•  jednoduchá aplikace
• rychlý účinek do několika hodin
•  dlouhodobá ochrana na většinu sezóny

Nevýhody:

• možná alergická reakce
• někdy je třeba vyzkoušet více typů

Tablety k vnitřnímu užití pořídíte u veterináře a patří mezi nejúčinnější metody (nasáté klíště i blechy hubí do několika hodin dle druhu tabletky), účinek trvá až 12 týdnů.

Výhody:

• stoprocentní účinek do pár hodin, ideální na akutní řešení zablešení či výskytu klíšťat
• mnohatýdenní účinek

Nevýhody:

• pořídíte pouze u veterináře

Ochrana proti klíšťatům: Spreje proti klíšťatům

Pro příležitostné riziko se hodí repelentní spreje, používají se podobně jako spreje do přírody pro lidi, pouze v případě potřeby. Příkladem může být sprej Effipro antiparazitní spray. 

Přírodní repelenty

Na bázi alkoholu a vonných silic se vyrábí repelenty, které nadchnou milovníky přírody a ne-chemie. Levandule, citronela a eukalyptus jsou součástí lihového tonika TOPVET Lihové tonikum Repell pro psy, nebo ve formě obojku, v jemné formě vhodné i pro štěňata Beaphat Bio Band.

Kompletní nabídku antiparazitických přípravků naleznete v sekci antiparazitika pro psy.

Víte, že:

• Repelenty pro psy a kočky nikdy nezaměňujte (pro kočky jsou ta psí často příliš silná a nebezpečná)
• Přisáté parazity odstraňte co nejdříve a případně schovejte do skleničky pro případné diagnostické vyšetření, kdyby  zvíře mělo problémy (ušetříte tím čas při diagnostice)
• Protiparazitní obojky a spot-ony fungují na bázi chemických látek, které působí na nervový systém parazitů, pro teplokrevné živočichy však nejsou škodlivá.
• v případě alergické reakce na obojek nebo spot-on vyhledejte veterináře, přípravek již dále nepoužívejte a vyzkoušejte poté jiný.

Léto je jako stvořené pro venkovní aktivity, ať už ty běžné a oblíbené, nebo zcela nové. Pro všechny páníčky ale platí, že si je patrně užijete daleko víc, pokud u nich bude moci být i váš čtyřnohý kamarád. Přemýšlíte, jaké aktivity se psem v létě podniknout? Přinášíme vám hned 5 tipů na činnosti, které budou bavit vás oba.  

1. Osvěžte se ve vodě

Co dělat se psem v létě, když teploty šplhají do závratných výšin? Vyrazte k vodě! Ne všichni pejsci si sice plavání užívají, spousta z nich však ano. A je to skvělá aktivita, kterou můžete dělat společně. Najděte si rybník nebo přehradu ve svém okolí, ponořte se do chladné vody a plavte – bude to zábava, a zároveň tím uděláte něco pro své zdraví a kondici. Nezapomeňte si s sebou vzít i hračky do vody, díky kterým si koupání užijete ještě více. Až z vody vylezete, oceníte na přímém slunci stany pro psy s lehátkem. Zajistí příjemný stín a také pohodlí. 

Pokud se bude jednat o vůbec první vodní zkušenost vašeho psího kamaráda, začněte pozvolna v mělčí vodě. Pro větší bezpečí mazlíčka mu také nezapomeňte pořídit plovací vestu, díky níž budete více v klidu. Využijete ji třeba i při výletech na lodi.  

Rádi byste pejskovi dopřáli osvěžení, ale nemáte poblíž žádnou využitelnou vodní plochu? Pak přijde vhod psí bazének, který nabídne potřebné osvěžení a zároveň si díky němu pes zvykne na kontakt s vodou.

2. Užijte si piknik

Začala vaše fenka úpěnlivě pečovat o své hračky a jakmile se k nim přiblížíte, chrání je a vrčí? Nebo pozorujete jiné podivné změny v jejím chování? Pak je možná na vině falešná březost, matoucí stav pro psy i jejich majitele. Jak s touto situací naložit, co ji způsobuje a kdy vyrazit k veterináři? Na to odpoví následující řádky. 

Na vině jsou hormony

Pojmem falešná březost (nebo také pseudogravidita) označujeme stav, kdy fenka vykazuje příznaky březosti, ve skutečnosti však žádná štěňátka na cestě nejsou. Postihnout může nekastrované feny jakéhokoliv plemene a věku, přičemž některá plemena jsou k tomuto jevu náchylnější více než jiná. Patří k nim například jezevčíci či bíglové. Jakmile se jednou u fenky falešná březost projeví, připravte se raději na to, že se bude opakovat pravidelně. 

Pokud bychom se vydali po stopách příčin tohoto stavu, najdeme jediného viníka: hormony. Po každém cyklu hárání v těle psa započnou hormonální změny, jejichž účelem je připravit zvíře na těhotenství. Někdy se však spustí i v případě, kdy k oplodnění nedojde. Během ovulace se zvyšuje hladina hormonu progesteronu, po zhruba šesti až osmi týdnech dochází k jeho poklesu. To nastartuje zvýšenou produkci jiného hormonu, prolaktinu, který má řadu symptomů spojených s falešnou březostí na svědomí. 

Falešná březost a její příznaky

Falešná březost u psů se projevuje změnami v chování, pozorovat můžete i příznaky fyzické. Jsou přitom stejné jako ty, které se pojí ke skutečnému těhotenství:

• Zvětšené mléčné žlázy, které mohou dokonce produkovat sekret či mléko

• Zvětšené břicho

• Ztráta chuti k jídlu 

• Zvracení

• Letargie

• Neklid, úzkost

• “Hnízdění” ve snaze vytvořit pelíšek pro sebe a své neexistující potomstvo

• Zvýšená pozornost a snaha o ochranu např. hraček, které imitují štěňata

• Agrese

Ptáte se, jak dlouho falešná březost trvá? Příznaky by měly samovolně vymizet do několika týdnů. Pokud by se tak nestalo, je dobrým krokem návštěva veterináře. Zjistíte tak, zda se náhodou nejedná o březost skutečnou a vyloučíte případně i jiné nemoci. 

Jak se k fence v tomto období chovat?

Ačkoliv je toto období náročné pro vás i vaši čtyřnohou kamarádku, nejedná se o nebezpečný stav a není vyžadována ani žádná speciální péče. V některých případech si možná příznaků ani nevšimnete nebo budou jen velmi mírné.

Pokud chcete fence ulevit a pomoct, snažte se ji co nejvíce rozptýlit. Vyrážejte častěji na procházky, zapojte hračky. Během toho jí můžete odebrat ty hračky, o které pečuje jako o štěňátka. Snažte se jí také zabránit v olizování bradavek, které v těle podporuje laktaci. Pomoci v tomto ohledu mohou ochranné límce či oblečky.  

Trvalým řešením je pak kastrace. S tou ale určitě počkejte do chvíle, než falešná březost odezní. V opačném případě by totiž mohlo dojít k prodloužení doby trvání příznaků.  

Falešné vs. skutečné březí

Nedali byste zrovna ruku do ohně za to, že se vaše fenka během hárání nesblížila se psem od sousedů, nebo ve štěňátka rovnou doufáte? Pak asi přemýšlíte nad tím, jak tedy poznat falešnou březost od té skutečné. Toto dilema vyřeší jedině veterinář, který pomocí testů určí, jestli se můžete těšit na nové přírůstky, nebo ne.

• Hřeben, kartáč - pečlivěji, ale opatrně rozčeše srst za ušima, podpaží a delší srst na končetinách a ocase
• Hřeben s otočnými zuby – lépe rozčesává, je vhodný na dlouhou rovnou srst
• Hrablo-můžeme použít místo hřebenu
• Blešák – na vyčesávání blech, není vhodný na běžné rozčesávání
• Trimovací hřeben – používá se na odstranění odumřelé srsti, při pravidelné úpravě pes nelíná, srst zhrubne a získá lesk. Trimovací hřeben nesmí mít ostrou čepel, protože by srst seřezal a nevyčesal.
• Prořezávač – hřeben s ostrým břitem na prořezání srsti
• Kartáčovací rukavice

 

Proč pečovat o srst ?

Chovatel-začátečník někdy podlehne mylnému dojmu, že srsti svého psa nemusí věnovat žádnou péči a pozornost. To je samozřejmě hluboký omyl. I tzv. "bezúdržbová" srst některých plemen spolehlivě reaguje jak na všechny vnější vlivy prostředí, tak na změnu stravy, na hormonální i patologické změny v organismu – pročež je jedním z ukazatelů toho, v jaké zdravotní kondici pes je. Srst by měla svého nositele chránit nejen před mrazem, horkem, vlhkostí, prachem nebo třeba před drobným poraněním, ke kterému lze snadno dojít při pohybu v přírodě, ale i před ataky komárů, ovádů a podobného létajícího hmyzu. Úkryt v srsti ovšem vyhledávají různí vnější parazité, a proto je vhodné udržovat srst čistou a přehlednou, aby byli tito škůdci dobře patrní a lépe odstranitelní.

 

 

Česání a kartáčování nejenže odstraní mechanické nečistoty, jako prach, bláto, žmolky a kousky travin nebo větviček. Zároveň se ze srsti dostávají vypadané chlupy, odumřelá vrchní vrstva pokožky, spóry plísní nebo třeba ještě nezachycená klíšťata. Kartáčování je zároveň masáž kůže, podporující činnnost mazových žláz tolik nutných pro vitalitu a lesk srsti. Kvalitní a udržovaná srst je krásná na pohled i na dotek; kdo by nechtěl mít psa s krásnou, dlouhou a lesklou srstí, za kterým se každý ohlédne...? A kromě toho česání a kartáčování psa podporuje pocit vzájemného souznění mezi člověkem a jeho psem.

 

Dlouhá srst
Pro péči o srst dlouhosrstých plemen, jako je např. šeltie, špic, bobtail, zmíněný shih-tzu nebo bernardýn, jsou zapotřebí kovové hřebeny a kartáče s dlouhými štětinami úměrné velikosti psa. Dají se použít i hřebeny s dlouhými zuby a většími mezerami. Na česání srsti pod bradou, ocasem a za ušima se nejlépe hodí hustý hřeben. Na velmi hustou srst, jakou má např. bobtail, se dá použít silný drátěný kartáč nebo hřeblo s ohnutými drátky. Začíná se kovovým hřebenem a srst se pročesává ve slabinách jen jedním směrem, na ostatních místech nejprve proti a pak po srsti, a pak se vykartáčuje kartáčem s dlouhými štětinami.

 

Dlouhá a hedvábná srst
Psi s dlouhou hedvábnou srstí – jorkšír, maltézáček, labutěnka a další - potřebují běžné česání dvakrát denně, v období línání i častěji. Zanedbání péče neznamená jen špínu, ale i rychlé zplstnatění. Výstavním psům se srst dokonce natáčí na natáčky. Na tento typ srsti se používají rovněž kovové hřebeny nebo kartáče s dlouhými zuby. Srst je třeba nejprve pročesat šetrně kovovým hřebenem, pak ještě jednou hřebenem jemným a nakonec vykartáčovat kartáčem s dlouhými štětinami.

 

Kudrnatá srst
Přestože takový typ srsti prakticky nelíná, vyžaduje zvýšenou péči nejen v podobě častějšího koupání a stříhání, ale hlavně pravidelného kartáčování. Jako typický příklad kadeřavého plemene můžeme jmenovat pudly. K úpravě kudrnaté srsti se používají kovové hřebeny nebo kartáče s měkkými hroty; tvrdý kartáč by mohl chlupy vyškubat. Srst je třeba krátkými pevnými tahy nadzvedávat a kartáčovat směrem od těla, a na závěr pročesat proti srsti, aby zůstala pěkně nadýchaná.

 

Hladká srst
Hladká krátká srst je z hlediska péče nejjednodušší, o to náročnější je ovšem odstraňování krátkých, tvrdých a pružných chlupů z koberců a čalounění. Srst se proto musí vytírat vlhkým hadříkem, gumovou rukavicí nebo jelenicí na čištění oken, a jednou týdne kartáčovat hřebílkem nebo rukavicí s přírodními štětinami. U plemen sice s hladkou, ale delší a hustou srstí se k česání používá hřeben a štětinový kartáč, po vykartáčování lze srst vyleštit jelenicí.

 

Hrubá srst
Hrubosrstá plemena (jako baset, skotský teriér, foxteriér nebo hrubosrstý jezevčík) je nutné často a pravidelně – alespoň jednou týdně - česat a kartáčovat. Pokud se tomu nevěnuje dostatek péče, jejich srst brzy zplstnatí. Začíná se vyčesáváním kovovým hřebenem a pokračuje se vykartáčováním drátěným kartáčem s dlouhými štětinami a rovnými hroty. Většinu plemen s tímto druhem srsti je potřeba trimovat.

 

 

Šňůrovitá srst

Příznačná pro plemena puli nebo komondor, která se honosí dlouhými plotnami zplstnatělé srsti (mezi mládeží známými jako dredy). Zplstnatění v těchto případech neznamená zanedbanou péči, ale naopak – je to cílevědomé dosažení takového vzhledu, kdy srst připomíná dlouhé splývavé šňůry či provazce. Jemná podsada nemůže vypadávat a společně s tvrdší krycí srstí postupně plstnatí. Tady pak česání a kartáčování není na místě. Majitelé srst upravují pouze tím, že holýma rukama roztrhávají zplstnatělé plotny do požadované formy, případně je mastí a splétají, aby se zachovaly a zvýraznily. Požadovaná úprava je hotová až zhruba ve třech letech psa.

 

Zvláštní srst
Péče o tento druh srsti je rozdílná podle konkrétního plemene.
Bezsrstí psi vyžadují specifickou péči, kde pravidelné a jemné česání má důležité opodstatnění. I variety tzv. bez srsti na těle mají chocholky na hlavě, uších, špičce ocasu a na tlapkách (např. čínský naháč neboli čínský chocholatý pes), které se musejí upravovat, a kůži, která není chráněna srstí, je nutné opečovávat dvojnásob pečlivě: peelingem (odstraňováním odumřelých šupinek kůže) počínaje a ošetřováním pleťovou vodou, výživnými krémy a oleji s UV filtry konče. Na už zmíněnou variantu čínského naháče - labutěnku - se pak vztahuje vše, co už bylo řečeno v odstavci o dlouhé a hedvábné srsti.

 

Domácí mazlíček a dovolená, každoroční téma. Máte zvíře, nebo více domácích mazlíčků různých druhů a řešíte, koho pověřit péčí o ně v době, kdy jedete na dovolenou. Jak dlouho vydrží rybičky v akváriu, jak dlouho kočka, jak dlouho terarijní zvířata? Podíváme se na některé druhy a řekneme si, jak zodpovědně přistoupit k času, který mají zvířata doma strávit bez vás a bez dozoru.

Jak dlouho vydrží pes doma sám?

Tady asi není třeba příliš uvažovat. Maximáně pár hodin, dá se říci, že v podobném režimu, jako když odcházíme do práce. Nenechávejte svého psa o samotě déle, zajistěte mu dozor nebo péči v psím hotelu, u příbuzných nebo známých. U psů není tak velký problém se změnou prostředí.

TIP: Lidé často využívají zvířecí hlídání (u psů a koček) – po dobu vaší dovolené bez domácího mazlíčka u vás bydlí člověk, který se o něj stará.

Jak dlouho vydrží kočka doma sama?

U koček se jako maximum zvažuje víkend (pá- ne). Je to čas ideální na to, že se kočka maximálně prospí, stejnou dobu ještě  přijatelně vydrží zásoby granulí, vody a steliva (výjimkou jsou extrémně čistotné kočky, které nejdou na použitý záchod dvakrát). Kočce určitě dejte více mističek vody na různá místa v bytě. Při vaší delší nepřítomnosti předejte své povinnosti někomu dalšímu, kdo přijde kočičku nakrmit, vyčistit záchod, pomazlit a pohrát si s ní.  Tímto způsobem může doma vydržet i týden, ale už se jí bude stýskat. Lepší je situace, když jsou kočky v domě dvě, lépe se  zabaví.

TIP: Jak u koček, tak i u psů platí, že máte-li mládě do jednoho roku, je lépe nenechávat o samotě vůbec, porušil by se tak proces socializace a pouto důvěry k vám.

Jak dlouho vydrží morče, křeček a králík samo?

Platí asi jako u koček. S dostatkem krmiva a čerstvé vody maximálně víkend. Čerstvá voda déle nevydrží, hlavně při vyšších letních teplotách. Na delší čas už mějte zajištěnou pravidelného pečovatele místo vás.

Jak dlouho vydrží terarijní zvířata?

Tarantule vydrží i více než týden s dostatkem vody. Strašilky a jiný hmyz potřebuje denně čerstvé zelené krmení. Gekončíci a gekoni vydrží dle svých požadavků a vybavení (časovače svícení i nahřívání). Problémem je čerstvá voda, takže každé 2 – 3 dny by se u vás měl někdo stavit a zvířata obstarat, případně nakrmit.

Jak dlouho vydrží akvarijní rybičky?

Akvarijní rybičky vydrží i více než týden, ale je dobré, aby někdo v průběhu překontroloval funkce filtru a vzduchování a u té příležitosti i lehce přikrmil. Akvarijní rybky jsou patrně nejméně náročné na absenci majitelů, ale rizikovou roli tu hraje funkčnost zařízení akvária. Neodhalená chyba na filtru a neštěstí je na světě. 

Dá se říci, že když máte své domácí zvířecí závazky, tak snad kromě tarantulí nebo okrasných druhů švábů se příliš vzdalovat nemůžete bez toho, aniž byste měli zajištěnou náhradu za svou péči.

Ostré kamínky, posypová sůl nebo rozpálený asfalt v horkém létě – na psí tlapky číhají nepřátelé takřka na každém rohu. A zatímco my lidé řešíme tyto problémy botami, čtyřnozí parťáci to mají o něco těžší. Nečekejte, až se objeví první problémy, a věnujte se péči o psí tlapky pravidelně. Je jednoduchá, časově nenáročná a váš parťák si díky ní bude moci běhat i hrát bez starostí a bolesti. Přinášíme kompletní návod, na co se zaměřit.  

Péče o psí tlapky krok za krokem

Prevence je vždy příjemnější než řešení komplikací. Platí to v případě kvalitní stravy, péče o srst i chrup a stejně tak i pro psí packy. Jejich preventivní "údržba" navíc čítá jen pár snadných kroků. 

1. Provádějte pravidelnou kontrolu

Ideální je pravidelně nebo například po pohybu v náročném terénu zkontrolovat, zda jsou tlapky vašeho psího kamaráda v pořádku. Zjistěte, jestli se neobjevují známky poranění nebo puchýře, a odstraňte případné nečistoty a kamínky. Pokud jsou polštářky příliš drsné, předejděte jejich popraskání balzámem nebo mastí na psí tlapky. Používejte pouze produkty určené přímo pro psy. Ty “lidské” totiž mohou obsahovat látky, které jsou pro psy nebezpečné, což je vzhledem k tomu, že si psi na rozdíl od nás packy olizují, velmi podstatné.   

2. Zastřihávejte drápky

Někteří pejsci se sice bez tohoto kroku obejdou, avšak pokud při jejich chůzi slyšíte “klapání” při dopadu drápku na tvrdý povrch, je čas vzít do ruky nůžky. Ovšem ne ty klasické, ale speciální kleštičky na psí drápky, které dovedou zastřihnout drápek rovnoměrně. Jejich přílišná délka pro psa znamená nejen nepohodlí, ale také riziko zranění polštářků nebo zachycení za nejrůznější povrchy. Při zastřihávání věnujte pozornost i tomu, jak drápek vypadá. Všimnout si můžete plísňových onemocnění, třepení zase může značit nedostatek některých minerálů. Pokud si nejste jistí, na jakou délku vlastně drápek zastřihnout, nechte si napoprvé vše ukázat od veterináře.

3. Zaměřte se na chloupky mezi polštářky

Oblastí, kterou byste neměli přehlížet, jsou místa mezi polštářky. Řada pejsků má i zde srst, na kterou se mohou přichytávat kusy sněhu, bodláky, bláto a další nečistoty a způsobit nepříjemná zranění. Proto je nejlepší chloupky pravidelně zastřihávat. Myslete na opatrnost a použijte speciální nůžky se zakulacenými hroty.

4. Udělejte z péče o tlapky hru

Aby šlo všechno hladce a rychle, snažte se udělat ošetření psích tlapek zábavné. Nabídněte chlupáčovi pamlsek, přimějte jej, aby vám dal packu a tu rovnou zkontrolujte. Začněte už od štěněte, pes si tak na rutinu lépe zvykne. 

Psí tlapky v létě vs. v zimě

V našich zeměpisných šířkách se setkáváme se dvěma extrémy – vysokými letními teplotami a těmi velmi nízkými v zimě. 

V létě se snažte vyhýbat rozpálenému betonu a asfaltu a na delší procházky vyrážejte buď brzy ráno, nebo později odpoledne a navečer. Pokud si nejste jisti, zda není cesta pro vašeho psa příliš horká, zkuste na chodník položit dlaň po dobu pěti sekund. Jestliže je to skutečně nepříjemné, není patrně vhodná ani pro tlapky vašeho čtyřnohého přítele. 

V zimě představují největší výzvu nejen led a sníh, ale především posypové soli. Ty mohou nejen podráždit polštářky, ale nebezpečné jsou i v případě, že si pes tlapky olizuje. Důležité je tedy packy po příchodu očistit a důsledně dodržovat preventivní kroky zmíněné výše. Za úvahu také stojí pořízení psích botiček, které chrání a fixují tlapky, najdou také uplatnění při nejrůznějších poraněních. 

První pomoc o psí tlapky

Pokud si u psa všimnete kulhání, otoku, popraskání nebo nadměrného olizování tlapek, je to patrně předzvěst většího problému. Zkuste odhalit příčinu, odstranit případné nečistoty a místo vydezinfikovat (pomohou vám například dezinfekční ubrousky), případně i obvázat. Jestliže problém bude přetrvávat delší dobu, vydejte se raději k veterináři. 

Léto láká k vodním radovánkám nejen nás, ale i čtyřnohé parťáky. Ale stejně jako u lidí i u zvířat platí, že k vodě je třeba přistupovat s respektem a dbát na bezpečnost. Dali jsme dohromady ta nejdůležitější pravidla, která je třeba vzít při koupání a plavání se psem v potaz.

1. Umí všichni psi plavat?

Častým omylem je, že automaticky předpokládáme, že pes umí plavat “od přírody”. Ve skutečnosti tomu tak není. A stejně tak platí, že ne pro všechny psy je koupání vhodné. 

V první řadě hraje roli dané plemeno a stavba těla psa. Překážkou je například u buldoků široký hrudník a krátké nohy, kvůli nimž je pro ně těžké se udržet na vodou. Podobně to mají i plemena s dlouhým tělem a krátkýma nohama, například jezevčíci. Psi s “plochou” tváří pak narážejí na problémy při dýchání, malým plemenům zase mohou činit potíže proudy i vlny. 

Vždy také záleží na povaze psa. Někteří jsou přirozeně bázlivější a vody se bojí, jiní do ní skočí ihned s nadšením. Ve výsledku platí, že plavat může každý zdravý pes, důležité ale je přihlédnout k jeho možnostem, stavbě těla a celkovému psychickému i fyzickému stavu a patřičně se na koupání psa připravit. 

2. Nezapomeňte na vybavení

Aby plavání se psem bylo jen zábavou bez obav o jeho zdraví, doporučuje se vhodná výbava. Jak už jsme nastínili výše, ne všechna plemena jsou skvělými plavci a obzvlášť v těchto případech bude vítaným doplňkem plovací vesta. Nejen, že psovi ulehčí plavání a vy budete klidnější, ale hodit se bude například i při plavbě se psem na lodi nebo při koupání v řece. Pro zpříjemnění chvílí u rybníka si také nezapomeňte přibalit hračky určené do vody. 

3. Vyberte vhodné místo

Pokud chcete, aby si váš pes vodu zamiloval, je nutné, aby byla první zkušenost s ní pozitivní. K tomu je třeba vybrat vhodné místo. Ideální je rybník nebo například přehrada s pozvolným vstupem, kdy se pes může bez problémů kdykoliv dostat zpátky na břeh. Díky tomu se bude váš chlupáč moci seznamovat s vodou svým vlastním tempem. 

Pokud takové místo ve svém okolí nemáte, můžete začít i doma – například pořízením bazénku pro psy. Stačí napustit vodu, přidat pár jeho oblíbených hraček a odměnit jej pamlsky, jakmile si bude na kontakt s vodou zvykat. 

4. Začněte pomalu

Hození míčku do hluboké vody je špatný začátek plaveckého výcviku. Hluboké vody by se mohl zaleknout a dost možná by se do ní už nechtěl vrátit. Začněte raději pomalu a nevystavujte psa zbytečnému stresu. V ideálním případě se vydejte do vody s ním, chvalte ho a povzbuzujte k tomu, aby vás následoval. 

5. Mějte psa na očích

Voda je živel a stát se v ní může cokoliv. Váš pes se může z ničeho nic unavit, potkat nečekanou překážku nebo se jednoduše vylekat. Abyste v těchto případech mohli zakročit, nespouštějte psa během vodních radovánek z očí a hlídejte ho.

6. Pozor na vodu z rybníku

Voda v rybníku, bazénu, ale ani ta mořská psům nijak zvlášť nesvědčí. Důvodem jsou bakterie, řasy, sůl, chlór a další látky. Proto by pes neměl vodu během koupání pít, mohla by totiž způsobit střevní onemocnění, ve vzácných případech může mít dokonce fatální následky. Nejlepší prevencí je zajistit psovi dostatek pitné vody. K tomu skvěle poslouží například cestovní misky pro psy, které lze jednoduše rozložit a naplnit vodou a následně opět složit. Stejně tak ale voda není vhodná ani pro psí kůži. Z toho důvodu psa po plavání v rybníce či bazénu vždy alespoň opláchněte čistou vodou. 

Kdo se rozhodne pořídit si štěňátko, na toho čeká zpočátku jistě mnoho práce, ale bude také odměněn nádhernými chvilkami a zážitky s věrným kamarádem. Dříve než si roztomilé štěňátko přinesete domů, je nutné pro něj obstarat základní výbavu.

Výběr krmiva?

Vždy začněte krmit štěně krmivem na které bylo zvyklé. Chcete-li změnit značku krmiva, dělejte to postupně, v periodě 1 až 2 týdnů. Zvyšujte postupně dávku nového krmiva v mixu se starým krmivem, přechod bude jednodušší pro zažívací systém štěněte.

Do základní výbavy každého pejska patří:

1.) Misky na krmivo a vodu Je nutné mít nejméně dvě misky, jednu na vodu a jednu na krmivo. Psi by měli mít stále přístup k čerstvé čisté vodě. Misky které se nedají převrátit (těžší keramické) jsou pro štěňata nejvhodnější, štěňata jinak nebudou mít co pít, jelikož díky jejich hrátkám bude voda všude jen ne v misce.

2.) Obojek pro štěňátko na začátek doporučujeme obyčejné textilní (nastavitelný obojek pro štěně je vynikající vynález, můžete nastavovat délku obojku tak jak štěně roste, jeden obojek vydrží na celé období štěněčího věku) jakmile pejsek vyroste, dospěje pořiďte mu nějaký dospělácký, třeba kožený, který ho bude vystihovat, nebo neoprenový sportovní pro sportující psy, pro dlouhosrsté psy doporučujeme obojek kulatý (provedení lano), který nevytrhává srst pod obojkem.

Obojek by měl být dostatečně přiléhavý, aby nešel přetáhnout přes hlavu psa, ale na druhé straně dost volný, aby jste za něj mohli dát 2 až 3 prsty.

3. ) Vodítko vybírejte podle svých potřeb, někdo nedá dopustit na FLEXI vodítka a někdo zase na klasické přepínací 2m. Krátké vodítko 1m je vhodné pro výbornou kontrolu okolo domu.

4.) Identifikační známka. Chraňte Vaše štěně a upevněte na jeho obojek identifikační známku s Vaším jménem a telefonem. Jedině tak Vám může případný nálezce Vašeho štěněte dát vědět kde se Vaše štěně nachází.

5.)  Psí přepravka. Mnoho štěňat si nezaneřádí svoji přepravku (pokud není dost velká) a Vy můžete bez starostí nechat štěně na pár hodin samotné. Štěněti to pomůže k učení sebeovládání a k urychlení procesu domácího tréninku. Když koupíte přepravku na dospělého psa i když máte ještě malé štěně, vyplňte určitý prostor v přepravce kartonem. Nechte štěněti dostatek místa aby mohlo v přepravce stát, otočit se v ní a ležet. Přepravku můžete také použít při cestování autem, je to lepší jak pro psa tak i pro čalounění auta.

6.) Zábrany nebo výběhy Štěňátka milují objevování nových věcí, těžko zabráníte, aby nechodili tam kam nechcete. V případě že chováte pejska doma, může se stát, že jej potřebujete někde zavřít. Nenechávejte štěně za zavřenými dveřmi. Chce být členem rodiny. Vyzkoušejte proto např. zábranu přes dveře. Ujistěte se že je štěně ve snadno čistitelném prostředí, stále se totiž může stát „nehoda“. (Nezáleží na tom jestli má štěně dobré úmysly, musíte si uvědomit že až do věku šesti měsíců nemá štěně kompletně vyvinutou kontrolu močového měchýře!) Nebo když necháte štěně bez dozoru například na Vaší perfektně upravené zahrádce, jednoho dne se můžete dočkat hrozného překvapení. Nádherné petúnie které jste právě vysadili už nebudou nikdy nádherné! Pokud ohrádku necháte venku pamatujte na dostatek stínu.

7.) Pelíšek? U nás Vám nabízíme velké množství snadno udržovatelných (praní v pračce na 30°C) pelíšků. Záleží na každém z Vás jaký si vyberete, jaký se Vám bude hodit do bytu, obýváku či předsíně. Pro menší a střední psy jsou vhodné pelíšky z okraji pro opření hlavy a pro velké psy jsou zase vhodné matrace.

8.) Hračky Někteří trenéři radí abyste si nehráli na přetahovanou s dominantními plemeny. Jiní zase říkají, že je v pořádku hrát si tak dlouho dokud psovi neukážete kdo je pán a kdo vyhraje. Psi doopravdy milují hru. Cvičte svého psa aby s Vámi vyměnil hračku o kterou se přetahujete za odměnu. Hračky které vydávají zvuky jsou stále nejoblíbenější. Dávejte ale pozor na drobné části které vydávají tyto zvuky. Pes je může spolknout, raději tedy pokud vidíte, že je hračka na místě pískátka nějak poškozená raději pískátko odeberte! Hračky z tvrdé gumy jsou vynikající v tom, že déle vydrží naopak latexové hračky jsou vynikající z důvodů jejich bezpečnosti. Mladí psi mají velmi špičaté zuby a mají tendence k tomu hračku kompletně roztrhat. Přitom může dojít ke spolknutí částeček. Protože latex v žaludku a trávící soustavě psa netvrdne, dochází k jeho bezproblémovému vyloučení a tím je spolknutí malých kousků hračky nezávadné. Do pelíšku určitě pořiďte psímu kamarádovi nějakého plyšového parťáka.

9.) Toaletní trenér slouží k výcviku štěňat. Toaletou zamezíte nežádoucím loužičkám v bytě. Savé podložky obsahují super absorbent a jsou maximálně savé. Pravidelným používáním se štěně snadno naučí chodit na jemu vyhrazené místo. Štěně potřebujeme naučit čistotnosti, aby vědělo kam může chodit vykonávat svoji potřebu. Ne vždy a každému však vyhovuje starý a ověřený způsob s novinami a tak se naskytla možnost opět o něco málo ulehčit práci chovatelům – majitelům štěněte.

10.) Odměny a kosti na žvýkání. Štěňata potřebují žvýkat. Tento proces jim pomáhá při prořezávání nových zubů. Poskytněte Vašemu štěněti dobré hračky aby si náhodou nevylomilo zuby na nábytku.  Proč u sebe nemít pár dobrot jako odměnu za to že přiběhne když zavoláte, nebo za poslušnost štěněte při zdárně vykonaném cvičení? Nepřehánějte to s odměňováním.

11.) Na procházku určitě nezapomeňte vzít sáčky na trus.

Připravte se na nového člena rodiny dříve než jej přivedete domů. Štěně se pak stane částí Vaší rodiny vyrovnaněji, šťastněji a pohodlněji.