Blog, Strana 5

Pokojové rostliny dělají náš domov hezčí, čistí vzduch a často mají i mnohé další benefity pro lidské zdraví. Pokud však co nevidět přivítáte nového spolubydlícího v podobě kočky či psa nebo už s vámi dokonce bydlí, přesvědčte se, že budou tyto rostliny bezpečné i pro vaše mazlíčky. Spousta těch běžných pro ně totiž může být i smrtelně jedovatá!

1. Aloe vera

Aloe vera je oblíbenou rostlinou nejen z důvodů estetických, ale dokáže také pomoci při spálení sluncem nebo jiných poraněních kůže. Dobře se však ujistěte, že není v dosahu vašich zvířecích mazlíčků. Rostlina je totiž pro psy a kočky jedovatá a při pozření způsobuje velmi silné zvracení a průjmy.

2. Tchýnin jazyk

Přestože název a možná i podoba této rostliny nezní zrovna lákavě, pokud by se přeci jen vašemu mazlíčkovi zalíbila, hrozí mu nadměrné slintání, zvracení a průjem.

3. Potos (šplhavnice zlatá)

Potos neboli šplhavnice zlatá je pokojovka oblíbená především pro svou nenáročnost. Zavěste ji však dostatečně vysoko, protože vašemu chlupáčovi může způsobit velmi závažné potíže v čele s žaludeční nevolností, zvracením, otokem v oblasti úst a jazyka či dušením a problémy s dýcháním.

4. Toulcovka

Toulcovka, nebo také lopatkovec, je díky svým sytě zeleným listům a bílým květům ozdobou mnoha interiérů. A přestože podle některých informací zvířatům hrozí zdravotní komplikace jen v případě pozření velkého množství listů, raději si na ni dejte také pozor. Kočkám a psům totiž může způsobit pálení v ústech, nadměrné slinění, sníženou chuť k jídlu, zvracení a dehydrataci.

5. Monstera

Krásné, velké a zajímavě tvarované listy monstery lákají mnoho pěstitelů, a tak se jedná o jednu z nejpopulárnějších pokojovek vůbec. Jenže je vzhledem k obsahu krystalů šťavelanu vápenatého jedovatá jak pro lidi, tak i pro zvířata. Způsobuje podráždění a otoky úst, pálení, nadměrné slinění a zvracení.

6. Tlustice

Masité, tlusté listy a snadná péče, kdy je téměř nemožné tuto rostlinu zabít, dělají z tlustice další oblíbenou ozdobu domovů. A přestože bývá někdy označována jako “rostlina štěstí”, pro vaše mazlíčky to neplatí. Pokud by si totiž pochutnali na jejích listech, hrozí zvracení, ztráta rovnováhy a v nejhorších případech i zpomalení srdečního tepu.

7. Hyacint

Nebezpečí této oblíbené jarní ozdoby domácností se skrývá v kořenech a cibulkách. Jejich pozření způsobuje těžké průjmy a zvracení, pálení v ústech a slintání. Pozor, do stejné rodiny rostlin patří i tulipány, takže i na ně si dejte pozor.

8. Difenbachie

Barevné velké listy a celková nenáročnost pěstování dělají z difenbachie oblíbenou pokojovku. Protože ale obsahuje kyselinu šťavelovou, při požití způsobuje zvířatům otoky úst a jazyka, zvracení a průjmy.

9. Vánoční hvězda

Vánoční hvězda je součástí tradic v období svátků a také krásná ozdoba všech stolů, ale jak mohou červené listy napovědět, i zde hrozí nebezpečí. A to v podobě mléčné tekutiny (latexu), která je pro psy a kočky jedovatá a může vyvolat zvracení či průjem, při styku s okem i zánět spojivek.

10. Kaktusy 

Za nebezpečné je třeba považovat i všechny druhy kaktusů. Jejich toxiny mohou způsobit záněty kůže a zvracení, při pozření trnů hrozí poranění hrdla a vnitřních orgánů. 

Tip: Pokud nechcete, aby zvířata pojídala nebezpečné pokojovky, nabídněte jim alternativu v podobě rostlin, které jim neuškodí, případně jsou pro ně prospěšné. Pro kočky je to především speciálně jim určená tráva nebo šáchor. Bezpečný je i zelenec, maranta, africké fialky, voskovky či ledviník.  

Alergie u psů a její možné projevy. Díky civilizaci a jejím výdobytkům je okolní prostředí neustále zásobováno dalšími a dalšími látkami, které dráždí a oslabují imunitní systém. Bohužel se tyto dopady netýkají pouze lidí, ale i ostatních živočichů. To, že alergií přibývá nejvíce u zvířat, která jsou v téměř neustálém kontaktu s lidmi, o mnohém vypovídá. Mezi nejpostiženější tedy patří kočky, koně, a zejména psi.

Jak poznat alergii u psa? Významným příznakem alergie u psa jsou nezvladatelné a neustálé pocity svědění v důsledku zánětu kůže. Chovatel nejprve vyloučí blechy a pak se snaží zjistit, proč se ten pes neustále škrábe, přestože nemá blechy.

Mezi nejsvědivější oblasti často patří meziprstí, nadprstí, hlava, tváře, spodní strana krku, hrudi a břicha. Jindy zase může být příznakem alergie zarudlá kůže boltců, záněty kůže nebo svědivý ekzém v okolí řitních žlázek. Alergie se může projevovat i záněty uší, protože ty patří ke kožnímu systému. O alergii se může jednat, i když je postiženo jen jedno ucho. Často se vyskytuje zarudnutí a zhrubnutí ušního boltce.

Zvláštní skupinou jsou alergie na potravu. Obvykle se začnou projevovat až po nejméně dvouletém přijímání alergizující potravy, ale nemusí tomu tak vždy být.

Hlavním projevem je rovněž svědivost, které často předchází ztráta srsti. Nejčastěji se tak děje na zadních plochách stehen. U 10-15% postižených se k tomu přidávají i potíže trávicího ústrojí (zvracení žlutavých hlenů, průjmy, postižení jater). Nejčastější bývá přecitlivělost na bílkovinu mléka, hovězí, vepřové, drůbeží či rybí maso, vejce, obilniny a průmyslová krmiva.

Alergie je nepřiměřená reakce vlastního imunitního systému na běžné podněty a proto ji nelze vyléčit. Můžeme však do určité míry kontrolovat její projevy. Základem je vyhýbání se alergenům. Pokud podle výsledků testu víme, na co je náš pes alergický, snažíme se tento alergen odstranit.

Hypoalergenní krmivo pro psy je vhodné pro psy trpící alergií na některou ze složek potravy. Statistiky uvádějí, že alergie u psa se projeví u každého sedmého jedince.

Hypoalergenní granule pro alergické psy obsahují jeden druh bílkoviny, tak aby mohl být jednoznačně alergen vyloučen. Jednoznačně je zde uveden druh bílkoviny obsažené v granulích.

Nevědomost, špatné uskladnění, ale i snaha ušetřit –⁠ to jsou nejčastější příčiny situace, kdy pes či kočka dostane lidské léky. Jenže zatímco lidem pilulky zajistí úlevu, pro domácí zvířata mohou mít i fatální následky.  

Proč zvířatům nikdy nepodávat léky určené lidem?

Možná vás napadlo, že například volně prodejné léky nemohou zvířatům ublížit. Vždyť jsou bezpečné i pro nás lidi! Jenže tato úvaha je naprosto mylná. Účinky těchto pilulek totiž pravděpodobně nebyly na zvířatech vůbec testovány a lidské a zvířecí tělo rozkládá různé léky úplně odlišně. 

• Nesteroidní protizánětlivé léky

Do této skupiny léků proti bolesti a zánětlivým onemocněním patří oblíbené a volně dostupné léky jako Brufen, Ibalgin, Voltaren či Dolgit. U zvířat však mohou způsobit nevolnost, zvracení, žaludeční vředy a vše může vést až k selhání jater a ledvin.  

• Kyselina acetylsalicylová

Tuto látku najdeme v dalších velmi častých lécích v našich lékárničkách, jako je acylpyrin či aspirin. Obzvlášť nebezpečné jsou tyto léky pro kočky. Způsobují nevolnost, zvracení, horečky, krvácení a vést mohou až ke smrti. 

• Vitamíny a doplňky stravy

Pokud si chcete podpořit imunitu prostřednictvím vitamínů a jiných suplementů, určitě se nesnažte podobně pomoci i svým domácím mazlíčkům. Řada složek, které běžně obsahují (např. železo, vitamín D či kávový extrakt), může být pro zvířata vysoce nebezpečná a vést ke zvracení, záchvatům i ke smrti. Vždy tedy volte vitamíny a minerály určené přímo pro zvířata. 

• Léky na alergii

I tyto druhy léků jsou pro zvířata nevhodné a způsobovat mohou záchvaty, zvýšenou srdeční frekvenci a následnou smrt. 

• Paracetamol

Léky jako Paralen či Panadol svým zvířecím kamarádům také nikdy nepodávejte. Obzvlášť závažné důsledky mají pro kočky, u psů zase snadno hrozí předávkování. Následkem mohou být otoky, zrychlené dýchání, křeče a kóma. 

• Oční a ušní kapky

Ani tyto humánní léky nejsou určené pro použití zvířaty a jejich aplikace může vést třeba i ke ztrátě zraku vašeho čtyřnohého přítele. Neriskujte a zvolte prostředky pro péči o uši a oči vyvinuté přímo pro zvířata.  

Ne všechny léky určené pro lidi jsou však pro zvířata nebezpečné. Rozhodně se však bude lišit jejich dávkování. Vždy tedy postupujte podle pokynů vašeho veterináře a zvířatům podávejte jen jím schválené a doporučené léky.

Zajistěte bezpečnost pro vaše zvíře

Vaším úkolem jakožto majitele zvířete je zajistit jeho bezpečnost. To znamená i zamezení tomu, aby se do styku s lidskými léky, byť omylem, dostalo. 

Nenechávejte tedy léky volně ležet v dosahu vašeho psa či kočky a místo na noční stolek je raději dejte do šuplíku. Pokud si váš domácí mazlíček poradí i s otevřením dvířek skříní a šuplíků, opatřete je dětskou pojistkou. Jestliže se vám krabička s léky rozsype nebo se vám vylije sirup, okamžitě vše ukliďte a nenechte zvíře si s pilulkami hrát. Neskladujte také zvířecí a lidské léky na jednom místě, snadno totiž může dojít k jejich záměně. Prázdné lahvičky a aplikátory od léků ihned vyhoďte. 

Co dělat, pokud zvíře (omylem) lidské léky pozře?

Ať už je důvod pozření léků jakýkoliv, ihned se spojte se svým veterinářem. Každá minuta je v tomto případě důležitá a mějte na paměti, že může být právě ohrožen život vašeho zvířete. Na základě léků, které váš mazlíček pozřel, určí veterinář vhodný postup. 

Osiny - strašák léta u pejskařů i pejsků

Léto přináší slunce, delší dny a více času venku. Pro pejsky to znamená hlavně jednu věc – více procházek, her a čichání ve vysoké trávě. Ale právě tam číhá drobné a často přehlížené nebezpečí – osiny. Tyto malé části travin mají na svědomí nepříjemnosti, záněty, bolest, a v horších případech i nutnost chirurgického zákroku.

Přestože se osiny mohou zdát jako banální problém, patří v letních měsících k nejčastějším důvodům návštěv veterinární ordinace.

Travní osina vypadá na první pohled jako absolutně neškodná, ale opak je pravdou. Víte, jaké nebezpečí pro vašeho psa představuje? Může se osina dostat kamkoliv do jeho těla? Jaké příznaky zvířecí miláček vykazuje? Máte to vůbec nějaké řešení? To jsou otázky, které každého pejskaře napadnou jako první. Pojďme si na ně společně odpovědět a více se ponořit do tohoto velmi aktuálního tématu. Zde určitě platí, že kdo je připraven, není (tolik) překvapen. 

Co je to travní osina a jak vypadá? 

Osiny jsou ostré výrůstky lučních travin a obilovin, které se vyskytují v jednoduchém květenství. Velikostně se mohou pohybovat i přes 1 cm, kdy však jejich délka a ostrost závisí na daném druhu trávy. Váš psí kamarád se s nimi může setkat opravdu kdekoliv, kde se v blízkosti vyskytují travní porosty. Nebudeme si nic nalhávat, pokud chodíte na procházky, tak je spíše nereálné, aby se s nimi někdy nesetkal. 

Osina je suchý, tvrdý a ostře zakončený výběžek pluchy travní rostliny – typicky obilovin nebo planých trav. V období dozrávání se snadno odděluje od klasy a uvolňuje do prostředí. Když pes probíhá vysokou trávou, osina se může zachytit do srsti a následně proniknout do kůže, zvukovodu, oka nebo mezi prsty.

Hlavní nebezpečí spočívá ve tvaru osiny: špičaté zakončení a zpětné háčky jí umožňují se zarývat stále hlouběji, ale znemožňují návrat. Jinými slovy – jednou uvnitř se osina jen tak sama nedostane ven.

Jak poznat, že má pes osinu?

Osina má schopnost dostat se do psího těla a vesele v něm putovat, což značí v následném procesu léčení velké problémy. Do těla se přitom může dostat opravdu jakkoliv – vdechnutím, šlápnutím, přes oči nebo dokonce uši. Rozhodně tedy vinu případně neházejte na sebe. Bohužel je tohle takový nekonečný boj s větrnými mlýny, nad kterým páníčci nikdy úplně nezvítězí. 

Pojďme si k jednotlivým případům uvést nejčastější příznaky, které by vám mohly daný problém jasně naznačit. 

• Spojivkový vak oka

příznaky: zarudnutí, slzení, hnisavý výtok, omezená možnost přivírání oka

• Uši

příznaky: na dotek zvýšená bolestivost, drbání ucha, naklánění hlavy, možnost mírného hnisaného výtoku

• Nosní dutina

příznaky: kýchání, frkání, po delší době i možný hnisavý výtok

• Meziprstní

příznaky: zvýšená bolestivost, zarudnutí, otok, kulhání, časté olizování rány

Jak poznáte, že psa trápí osina?

Příznaky závisí na tom, kam osina pronikla. Často přichází náhle – pes je ještě dopoledne veselý a večer už kulhá nebo si zběsile škrábe ucho.

Zde jsou nejčastější projevy:

🐾 Osina v tlapce nebo mezi prsty

• kulhání, neochota došlapovat

• olizování, okusování jedné tlapky

• otok, citlivost mezi prsty

• někdy i výtok hnisu nebo ranka

👂 Osina v uchu

• silné třepání hlavou

• náhlý neklid, bolestivost

• škrábání ucha, někdy křik při dotyku

• pes může držet hlavu na stranu

👁 Osina v oku

• slzení, mžourání

• tření tlamou o podlahu

• zarudlé nebo nateklé víčko

• možné zhoršení zraku, pokud není řešeno

🐶 Osina v nose

• opakované kýchání

• výtok z nosu, často jednostranný

• snaha „vyfrknout“ cizí těleso

• někdy až krvácení

🐕‍🦺 Osina pod kůží

• vznik boule, abscesu

• bolestivost na dotek

• neklid nebo změna chování

Pokud tyto příznaky zpozorujete, nečekejte, že problém odezní sám. Čím déle osina zůstává v těle, tím větší škody může napáchat.

První pomoc a návštěva veterináře 

Ve většině případů se postižené místo rozřízne a osina se vyndá. Není však výjimkou, že se v místě vniknuté utvoří hnisavé ložisko, kde se však osina již dávno nenachází, ale postoupila dále do těla. Léčba v tuto chvíli není již zcela jednoduchá. 

Můžete mít svého miláčka sebevíc rádi a víte, že vy mu vše ve finále uděláte nejlépe, ale v tomto případě je nutné se opravdu obrátit na veterináře. Samozřejmě může nastat situace, kdy není hbitá návštěva ihned možná. Pokud to dané problémové místo umožňuje (doporučeno na meziprstí), můžete jako první pomoc použít takzvanou „černou mast“, která má dezinfekční a protizánětlivé účinky. Odpovídající množství masti vymačkejte na gázu, následně tlapku zavažte a poté navštivte veterináře. Pokud dojde k vniknutí do ucha a osina je viditelná, můžete jí zkusit vyndat za pomoci pinzety. V opačném případě, kdy se nachází hlouběji ve zvukovodu, přenechte úkon raději veterináři. Stejně byste mohli postupovat i při vniknutí do nosní dutiny. Spojivkový vak oka si raději asi nesoudíme doporučovat, jelikož může snadno dojít i k poškození oka. Návštěva odborníka je tedy na nejvyšším stupni pohotovosti. 

Prevence osin

Zde asi nikoho příliš nepotěšíme, jelikož je to vlastně nemožné. Ano, samozřejmě se můžete vyhýbat místům výskytu. Většinou je však volný pohyb psů umožněn pouze na prostorách, kde se tomu nevyhnete. Pouhé odkázání na vodítko a ulice asi zrovna vašeho psího mazlíčka neoslní.  Jediné, co můžete po procházce tedy udělat, je zkontrolovat ohrožené části těla, které jsme výše uváděli, zachytit problém včas a předejít větším komplikacím použitím prostředků pro hojení ran. V první fázi zůstávají osiny většinou zapíchnuté v kůži, čímž máte velkou šanci je najít a třeba i rovnou vytáhnout. Především u psů s dlouhou srstí je vhodné důkladné prohlédnutí srsti a důkladné vyčesání kartáčem. 

Jak osiny řešit a předejít problémům?

1. Rychlá reakce je klíčová

Jakmile zaznamenáte výše popsané příznaky, obraťte se na veterináře. V mnoha případech je nutné osinu vyjmout pomocí speciálních nástrojů, někdy i v lehké sedaci.

2. Nesnažte se osinu vyndat sami, pokud není viditelná

Nevhodné pokusy mohou osinu zatlačit hlouběji. Výjimkou jsou povrchově zachycené osiny ve srsti, které můžete opatrně odstranit pinzetou.

3. Prevence – pravidelná kontrola

Po každé procházce v přírodě psa důkladně prohlédněte. Zaměřte se na:

• prostor mezi prsty

• uši (i u plemen se sklopenýma ušima)

• podpaží, třísla a břicho

• srst v oblasti hlavy a krku

4. Stříhejte srst v rizikových oblastech

U dlouhosrstých psů pomáhá srst mezi prsty, kolem uší a na spodní části těla pravidelně zkracovat. Osiny se pak hůře zachytávají.

5. Vyhýbejte se travinám v době rizika

Zejména v červenci a srpnu, kdy osiny nejčastěji opadávají, je vhodné vyhýbat se loukám se suchou trávou nebo je alespoň projít se psem po chodníku a udržovaných cestách.

Co z toho plyne?

Osin se holt nezbavíme, ale bojovat s nimi budeme pořád. Psa po procházce v rizikových oblastech výskytu důkladně zkontrolujte, přičemž se zaměřte především na čtyři oblasti. Nejčastěji je travní osina u psa v uchu, nose, očích a tlapkách. Nezapomínejte však ani na srst! Pokud nastane problém, neodkládejte návštěvu veterináře. Na závěr by si měl každý páníček uvědomit, že osiny jsou označovány sice za sezónní záležitost, ale suchá travní semena s obaly najdete na zemi celoročně.

Zubní hygiena a celková ústní péče je pro zdraví vašich domácích mazlíčků zásadní. Její zanedbání může snadno (a překvapivě rychle) vyústit v daleko větší nepříjemnosti, než je jen nevábně vonící dech psa či kočky. Lámání a vypadávání zubů, následná bolest při jídle, to vše jsou důsledky zubního kamene. Existuje však snadná cesta, jak problémům předejít – vhodná péče a prevence. 

Zubní plak vs. zubní kámen: jaký je rozdíl?

Pojďme si nejprve v krátkosti vysvětlit rozdíl mezi častými problémy chrupu psů a koček, tedy zubním plakem a kamenem. Vše začíná hromaděním zbytků jídla mezi zuby. Tyto kousky se mísí se slinami, což vede k množení bakterií, které následně vytvoří na povrchu zubu bílou vrstvu – zubní plak. Pokud se plak neodstraní, začne reagovat s minerály a mění se v zubní kámen. Ten má žlutou nebo hnědou barvu a na zubech je už viditelný. 

Jak odstranit zubní kámen?

Zatímco zubní plak snadno odstraníte čištěním za pomoci zubního kartáčku, se zubním kamenem už si v domácích podmínkách neporadíte a řešením je návštěva veterináře. Vyplatí se však zubní kámen nepodceňovat. Bakterie, které stojí za jeho vznikem, jsou velmi chytré, a jakmile dokončí svou “práci” v tlamě zvířete, vydají se dělat paseku do dalších částí těla vašich mazlíčků a mohou se dotknout i důležitých orgánů a výrazně tak ohrozit zdraví zvířete. 

Jak předcházet vzniku zubního kamene?

Abyste předešli nemalým účtům u veterináře a také zdravotním komplikacím vašich chlupáčů, zaměřte se na prevenci.

• Pravidelně zuby domácích mazlíčků čistěte.
• Zvažte zařazení krmiva, které je svým složením zaměřené na dentální problémy
• Dopřávejte svému psovi nebo kočce dentální pamlsky, které čistí zuby, posilují žvýkací svalstvo a zpříjemní dech zvířete.
• Skvělou volbou jsou i dentální hračky, které svým tvarem i materiálem pomáhají čistit chrup a zároveň pečují o dásně. Díky nim bude péče o zuby zároveň hrou a vašeho psa bude bavit. 
• K péči o chrup zvířete přispívají i nejrůznější doplňky stravy, které smícháte s běžným krmivem.
• Do pitné vody psů a koček zase můžete přidat trochu ústní vody, která působí proti bakteriím, zápachu a zubnímu plaku i kameni. 

Jak správně čistit chrup psů a koček?

K čištění zubů si připravte kartáček s měkkými štětinami a také zubní pastu určenou pro zvířata. Pozor, skutečně nikdy nepoužívejte k čištění běžnou zubní pastu nebo jedlou sodu. Obsahují totiž složky, které by mohly mazlíčkům způsobit zdravotní problémy. Ideální je začít s pravidelným čištěním už od štěněte či kotěte – zvířata si tak lépe na tuto rutinu zvyknou. Ale ani pro dospělé mazlíčky nemusí být tato činnost trápením, důležitý je pozitivní přístup a odměna. 

A jak na první čištění? Vyberte si chvíli, kdy je váš zvířecí kamarád v dobré psychické pohodě. Nejprve mu dejte ochutnat pastu. Nebojte se, většinou mají skvělou příchuť, která zvířatům voní. Pokud nebude nic namítat, začněte jí jemně masírovat zuby a linii dásní. Poté můžete přejít k použití vatové tyčinky (u koček) či hebkého hadříku (u psů) a čistit jimi zuby po několik dní. Následně můžete vyzkoušet zubní kartáček. K dostání jsou klasické varianty, ale i verze, které je možné navléknout na prst. K čištění používejte krouživé pohyby a soustřeďte se především na vnější stranu zubů, kde se hromadí většina zubního plaku.  

Pokud patříte do řad majitelů domácích mazlíčků, nejspíš to znáte – od svého zvířecího kamaráda se jen těžko vzdalujeme na delší dobu pryč. V období dovolených se tomu však často nevyhneme. Psa sice můžeme vzít na spoustu míst s sebou, není to ale možné vždy a někdy mu nechceme zbytečně přidělávat stres spojený s cestou. Jestliže vlastníte kočku či jiné zvíře, je pak cestování se zvířetem takřka nemyslitelné. Co dělat v případech, že odjíždíte pryč a o mazlíčka se nemá kdo postarat? Řešení představují zvířecí hotely.  

Jak hotely pro zvířata fungují?

Zvířecí hotely jsou dnes velmi populární záležitostí a existuje jich celá řada. Liší se od sebe nejen tím, jaká zvířata ubytovávají (nejběžněji se setkáme s hotely pro psy a kočky), ale i svou úrovní. Tu si můžete představit podobně jako hvězdičky u klasických hotelů. Zatímco v některých zařízeních jsou zvířata ubytována v kotcích a klecích, jinde se prohánějí volně po zahradě a spí s majiteli v pokojích, v dalších pak nabízejí psům dokonce wellness služby. Právě nabízené služby a úroveň péče se samozřejmě promítá také v ceně a ne vždy ji navíc váš mazlíček uvítá. Přihlédněte tedy k jeho běžnému dni a potřebám a vyberte místo, kde se o něj postarají podobně, jako to děláte vy.

Co mazlíčkovi do hotelu sbalit?

Chystá se váš mazlíček na první pobyt v hotelu? Pak mu nezapomeňte připravit vše potřebné. Každý hotel má svá vlastní pravidla, která si určitě pečlivě prostudujte. Většinou se neobejdete bez očkovacího průkazu zvířete (váš mazlíček musí být zdravý, odčervený a mít všechna potřebná očkování). Dále mu přibalte věci, na které je je zvyklý a pomohou mu překonat stesk nad vaším odjezdem, jako jsou jeho oblíbené hračky nebo pelíšek. V mnoha případech mu s sebou můžete dát i krmivo, čímž často také snížíte konečnou cenu za pobyt. 

Jak vybrat správný hotel pro zvířata?

Pokud jste si do vyhledávače zadali heslo “zvířecí hotely”, patrně vám vyskočila spousta výsledků. Jak vybrat takové zařízení, kam svého mazlíčka umístíte naprosto bez obav? 

• Podívejte se do hotelu předem

Jednoznačně nejlepší radou je si dané místo předem osobně i s vaším zvířetem prohlédnout. Ostatně, spousta hotelů to také vyžaduje. Především v případě psích hotelů chtějí majitelé vidět, jak se pes chová a zda se nejedná o problémového jedince. Pokud nabydou dojmu, že by mu pobyt u nich nesvědčil, mohou ho dokonce odmítnout. 

Při návštěvě se dívejte okolo sebe – sledujte, zda jsou zvířata v čistotě a je zde dbáno na hygienu. Všímejte si, zda se jim lidé věnují a jestli mazlíčci vypadají spokojeně. Mělo by být na první pohled jasné, že majitelé hotelu mají ke zvířatům kladný vztah a starají se o ně jako o vlastní. Pokud se vám cokoliv nezdá, raději se poohlédněte jinde – chcete přece strávit dny bez mazlíčka s vědomím, že je o něj dokonale postaráno. 

• Projděte si recenze

O tom, zda vámi vybraný hotel bude dobrou volbou, vás mohou přesvědčit i recenze ostatních lidí, kteří sem své mazlíčky do péče svěřili. Nelze se jimi řídit stoprocentně, ale napoví mnohé. Pokud negativní recenze převažují, dejte od zařízení ruce pryč. Naopak hotely, kam lidé mazlíčky umisťují opakovaně, budou patrně kvalitní. 

• Buďte se zvířetem v kontaktu

Zvířecí hotely často nefungují tak, že do nich svého mazlíčka umístíte a následující dny či týdny netušíte, co se s ním děje. Pokud chcete zůstat ve spojení a mít přehled, zvolte si místo, kde každý den zvířata fotí, někde je dokonce můžete sledovat prostřednictvím kamery. Výjimkou nejsou ani hotely, v nichž vám každý den sepíšou krátkou zprávu o tom, jak se váš parťák měl a co jej potkalo. 

• Rezervujte si místo včas

V neposlední řadě nezapomeňte, že hotely pro zvířata jsou velmi žádané, a pokud si v červenci vzpomenete, že za týden odjíždíte a potřebujete svého psa ubytovat, nejspíš už bude pozdě. Začněte s výběrem a rezervací místa včas, především, pokud hledáte ubytování v období letních prázdnin či vánočních svátků.

Hračky by pro vaše psí kamarády neměly představovat něco “za odměnu”, ale naprostou nezbytnost pro jejich spokojený život. Hraní, žvýkání a trhání je totiž jejich přirozeností, a pokud jim k tomu nedáte správné a vhodné propriety, najdou si je sami. A jednat se může o vybavení vašeho bytu, což by se vám patrně příliš nezamlouvalo. Bez hraček to zkrátka nejde, jak si ale z nepřeberného množství vybrat?

Přihlédněte k věku, velikosti i preferencím psa

Než zakoupíte kupu hraček, které následně skončí zapomenuté v koutě, nebo zainvestujete nemalé množství peněz do drahé hračky, zkuste se vžít do kůže svého psa a popřemýšlet, jakou hračku by ocenil. Je mladý, aktivní, rád se učí nové věci, nebo jde spíše o mírného psa, který nepotřebuje zběsile běhat tam a zpátky? Rád se s vámi o věci přetahuje, nebo miluje aportování? To vše vám v rozhodování může pomoci. Přihlédněte také k velikosti svého čtyřnohého přítele a vyberte hračku adekvátní k jeho plemenu.

1. Aportovací hračky

Pokud máte doma psa, kterého je takřka nemožné unavit, vyberte mu aportovací hračku. Může jít o míčky, ale ještě o něco lepší variantou budou pro větší plemena frisbee neboli létající talíře. Ty totiž mohou nečekaně měnit směr i rychlost, což samozřejmě znamená více legrace pro psa. Setkáte se ale i s aportovacími činkami nebo kmeny a klacky.

2. Plyšové hračky

Plyšové hračky pro psy jsou vhodné pro štěňata, vzhledem ke své měkkosti a jejich prvním zoubkům, které ještě nejsou tak silné. Ale miluje je i řada starších psů, především pak ty, které pískají. Často se je snaží roztrhat a zdroj pískání zničit. Je však potřeba hlídat, aby pes pískátko po úspěšném rozdrásání hračky nespolknul.

3. Plnitelné hračky

Skvělým způsobem, jak psa zabavit, odměnit a zároveň jej přinutit k přemýšlení a aktivaci mozku, jsou plnitelné hračky. Jednoduše je naplníte jeho oblíbenými pamlsky a necháte jej, aby přišel na to, jak je dostat ven. Hračky se dají ale používat i samostatně, bez psích dobrot.

4. Hračky do vody

Máte doma psa, který nevynechá jedinou příležitost k tomu zaplavat si ve vodě? Pak mu pořiďte hračku určenou přímo pro tyto účely. Hračky do vody pro psy jsou k tomu uzpůsobeny materiálem i tvarem, aby se do nich zvíře mohlo pohodlně zakousnout a vylovit je z vody ven. Podívejte se, jaké hračky do vody jsou ty nejoblíbenější!

5. Kong hračky (vysoce odolné hračky) 

Je vám dobře známá situace, kdy psovi hračka vydrží maximálně týden? Pak vyzkoušejte hračky Kong. Jsou vyrobené z takřka nezničitelného přírodního kaučuku a vynikají skutečně vysokou odolností. Zároveň se ale výborně hodí i pro psy, kteří se rychle nudí. Hračky totiž nepředvídatelně skáčou, čím probouzí lovecké instinkty. 

6. Dentální hračky

Jestliže se váš chlupáč potýká s potížemi s chrupem či nevábně vonícím dechem, řešení nabídnou dentální hračky. Ty posilují dásně, zabraňují tvorbě zubního plaku a kamene a zároveň mohou fungovat jako pomůcka pro čištění zubů, pokud na ně nanesete zvířecí zubní pastu. 

7. Lanové hračky

Lanové hračky se dají využít k mnoha účelům. Lze s nimi aportovat, jednoduše nechat psa je žvýkat nebo je využít k oblíbené hře –⁠ přetahování. Jakmile se však začne hračka trhat a rozplétat, raději ji psovi vezměte a pořiďte novou, aby její části nespoknul. 

8. Hlavolamy

Pokud váš čtyřnohý kamarád potřebuje zaměstnat nejen fyzicky, ale i mentálně, pořiďte mu některou z inteligentních hraček či hlavolamů. Fungují podobně jako plnitelné hračky a slouží k naplnění pamlsky, ale jsou o něco propracovanější. Nabízí spousty variant, kam dobroty umístit, a také více způsobů, jak se k nim pes dostane.

Kočka přibíhající domů kočičími dvířky s obojkem, na kterém vesele zvoní rolnička – tento obrázek známe z mnoha filmů a představuje ukázku idylického života. A tak patrně i vás napadlo, že pořídíte kočce obojek, ať už s ní vyrážíte na procházky, nebo máte obavu o její bezpečnost. Jak ale takový kočičí obojek vybrat, aby nezpůsobil více škody než užitku? 

Potřebuje kočka obojek?

Pokud byste si začali na internetu vyhledávat názory odborníků na to, jestli je obojek pro kočky vhodný nebo ne, nedostanete jednoznačnou odpověď. Zatímco někteří hojně doporučují mikročipy, podle dalších má obojek své místo i u koček chovaných v bytě. Co si z toho vzít? Že záleží především na vašem postoji a uvážení. Zamyslete se, co vás přimělo o obojku přemýšlet, vezměte v potaz životní styl vaší kočky a zvažte všechny benefity i rizika. To vám dá odpověď, zda vaše kočka obojek potřebuje. 

Bezpečnost na prvním místě

Pokud se pro obojek rozhodnete, tím nejdůležitějším parametrem, na který byste se při výběru měli dívat, je jeho bezpečnost. A to především v oblasti zapínání. Je jedno, zda se váš kočičí mazlík vydává na toulky do neznáma, nebo se drží v okolí domu a vaší zahrady, nebezpečí, že se za obojek zachytí za větev, plot či další překážky, hrozí všude. Je tedy důležité, aby se v pravou chvíli dokázal obojek sám rozepnout a kočku osvobodil. Hledejte proto pouze obojky s bezpečnostním odepnutím. 

Pohodlí díky správné velikosti

Velmi důležitou roli ale hraje samozřejmě i komfort, který obojek zvířeti nabídne. Je tedy důležité správně zvolit délku. Obojky pro kočky se většinou prodávají v jedné velikosti, kterou snadno upravíte podle obvodu krku vašeho mazlíčka, ale pro jistotu je vhodné před nákupem kočce krk přeměřit. Obojek by měl sedět tak těsně, abyste pod něj mohli vsunout dva prsty. Příliš utažený obojek je pro zvíře nekomfortní, u příliš volného zase hrozí, že se pod něj zasekne tlapkou a dojde ke zranění.

Jakmile obojek kočce nasadíte, překontrolujte znovu, například po hodině, zda jí skutečně sedí – při navlékání se totiž mohla kroutit a hrbit. 

Pokud vybíráte obojek pro kotě, myslete na to, že velmi rychle roste. Těsnost obojku kontrolujte raději každý týden. 

Vybírejte podle účelu

Jak jsme nastínili výše, je dobré si promyslet, z jakého důvodu kočce obojek pořizujete. Existují samozřejmě běžné obojky bez zvláštního účelu, řada z nich ale dokáže plnit i jiné funkce, než je venčení.  

• Antiparazitní obojky pro kočky

Pokud se vaše kočka ráda vydává za dobrodružstvím do přírody a kromě ulovených myší vám domů nosí i klíšťata či blechy, hodit by se vám mohl antiparazitický obojek. Ten obsahuje různé formy repelentů, které tyto nevítané návštěvníky kočičí srsti odpuzují nebo rovnou hubí. 

• Reflexní obojky pro kočky

Kočky ožívají při setmění a noc je oblíbeným časem pro lov a toulky. Jenže v noci je také pro řidiče aut snazší kočku přehlédnout. Přesně z toho důvodu se tak vyplatí pořízení reflexního obojku či LED kroužku, který pomůže k tomu kočku spatřit i za snížené viditelnosti.  

• Identifikační obojky

Obojky s adresou zajistí bezpečný návrat vašeho mazlíčka domů, pokud se zatoulá příliš daleko. Stačí vepsat správné kontaktní údaje a nálezce bude vědět, kde vás hledat. 

K čemu jsou obojky s rolničkou?

Velmi oblíbenou variantou jsou i obojky s rolničkou. Nejedná se však jen o roztomilou ozdobu. Možná vás překvapí, že rolnička má i praktický účel. Brání totiž kočkám v lovení ptáků, které zvuk rolničky předem na nebezpečí upozorní. I v případě rolniček je třeba dát pozor na to, aby v ní kočce neuvízl například při škrábání drápek nebo se o ni nezachytila za plot.

CBD a konopné přípravky obecně se aktuálně těší vysoké popularitě a netýká se to pouze lidí, ale i zvířat. Co se však pod zkratkou CBD skrývá, jaké účinky tato látka má a s čím může vašemu mazlíčkovi pomoci? A na co si dát v souvislosti s tímto trendem raději pozor? Na to se podíváme blíže v následujících řádcích.  

Co je CBD?

Písmena CBD zkracují název kanabidiol, látku patřící do skupiny kanabionoidů, tedy složek, které se vyskytují pouze v rostlině konopí. Kanabinoidy reagují s receptory nacházejícími se v těle zvířat i lidí a mohou tak mít vliv na určité tělesné funkce, jako je chuť k jídlu, imunitní systém či spánek. Na rozdíl od THC není CBD psychotropní a není třeba se tak obávat stavů spojených s užíváním marihuany. 

Jaké účinky má CBD na zvířata?

Na úvod je nutné říct, že zatímco výzkumy na téma účinků CBD na člověka jsou v plném proudu, ohledně účinků na zvířata tolik vědeckých výzkumů neproběhlo. Nicméně podle prvních výsledků či neoficiálních studií mají CBD produkty velký potenciál. Obecně se účinky CBD spojují s úlevou od bolesti, léčbou psychických stavů, jako je úzkost, příznivý efekt má CBD i na srdce a krevní oběh, některé výsledky výzkumů ukazují dokonce na pozitivní vliv při epilepsii či rakovině. 

V jakých situacích jsou CBD přípravky pro zvířata vhodné?

Zatím patrně nejlépe prozkoumala vliv CBD na zvířata studie Cornell University. Ve svém výzkumu poukazuje na příznivé účinky ve spojení s mírněním bolesti při osteoartróze psů. CBD produkty tak díky svým protizánětlivým účinkům najdou uplatnění u starších pejsků, kteří trpí bolestmi. Stejně tak se hovoří i o pozitivním vlivu při různých chronických bolestech. Využívány také mohou být u psů s epileptickými záchvaty, ačkoliv v této oblasti je zapotřebí ještě více výzkumů. Pomoci mohou také se stresem u zvířat, při posílení imunitního systému a v neposlední řadě mají pozitivní vliv na kvalitu srsti a kůže. 

Důležité je také zdůraznit, že se jedná o přírodní produkty, a nemusíte se tak bát, že byste svému mazlíčkovi podávali “chemii”. 

Jaké typy CBD a konopných produktů existují?

Nejčastěji se setkáváme s CBD oleji, k dostání jsou ale i čípky, kapsle nebo třeba mleté konopné semínko.

Podle čeho konopné produkty pro zvířata vybírat?

Naprosto zásadním bodem je kvalita. O té vám nejvíce řeknou informace výrobce týkající se daného produktu. Čím více informací o původu konopí poskytuje, tím lépe. Sledujte, zda je produkt vyroben z certifikovaného konopí a zda se může chlubit testy a analýzami. Pozor si dejte na podezřele levné produkty. Sledujte také koncentraci CBD v oleji, pro první zkušenost zvolte raději variantu s nižší koncentrací. 

Na co si dát pozor?

Při podávání CBD věnujte pozornost správnému dávkování a vždy se držte pokynů na obalu výrobku. Ohled berte také na potíže, velikost, plemeno psa a jeho dosavadní zkušenosti s konopím. Podle některých zdrojů také CBD není vhodné například pro psy s problémy s játry. 

V souvislosti s těmito produkty vyvstává také otázka nežádoucích účinků. Stejně jako to platí v mnoha jiných případech, ani CBD není vhodný naprosto pro každého a někteří psi na něj mohou reagovat ospalostí či suchem v ústech. V některých případech se může objevit také dezorientace, případně řídká stolice.  

Jak jsme uvedli výše, CBD produkty ještě čeká celá řada výzkumů, a je dobré na ně tímto způsobem nahlížet. V případě pochybností se obraťte na svého veterináře. 

Ať už se chystáte pouze k veterináři nebo rovnou na dovolenou, při cestování se svým mazlíčkem se neobejdete bez kvalitní přepravky pro zvířata. U skutečně velkých psů sice tento problém často odpadá, u menších plemen, u koček nebo ještě drobnějších zvířecích mazlíčků už je přepravní box skutečně nutností. Bude ale lepší kovový, nebo plastový? A jak velký by měl vlastně být, aby měl náš chlupáč dostatek pohodlí? A jaký typ přepravky vlastně zvolit? Na všechny tyto otázky vám odpovíme v tomto rádci, jak přepravku vybrat!

1. Velikost v hlavní roli

Nejzásadnějším bodem výběru je správná velikost. Nestačí, že se zvíře do přepravního boxu jen vejde, musí se v něm cítit pohodlně. Tento bod rozhodně nepodceňujte především v případě, že se chystáte se svým mazlíčkem letět letadlem. Právě komfort zvířete bývá velmi důkladně kontrolován a v případě nedostatků vám může být let dokonce zakázán. Zvíře by tedy mělo mít možnost si v boxu sednou, stoupnout, lehnout a také se v něm otočit. 

Přepravku nevybírejte od oka, ale vezměte do ruky metr a zvíře poctivě změřte. 

• Přeměřte jeho délku od čenichu až po konec ocasu.

• Změřte výšku od země až po nejvyšší bod zvířete (hlavu, případně konce uší).

• Změřte šířku a vynásobte dané číslo dvakrát. 

Přepravku následně vybírejte tak, aby mělo zvíře nad hlavou dostatek prostoru (alespoň 5-8 cm). 

Pokud kupujete přepravku pro štěně či kotě, nezapomeňte, že zvíře rychle vyroste. Pořiďte tedy raději rovnou box o něco větší. Ušetříte si tak další náklady do budoucna.

2. Zvažte způsob cestování

Před nákupem přepravky si předem promyslete, kam a jak budete se svým mazlíčkem nejčastěji cestovat. Pokud se chystáte na cesty hromadnou dopravou včetně té letecké, prověřte si podmínky jednotlivých dopravců (více jsme o cestování se zvířaty psali zde). Ne každá přepravka se totiž hodí například pro cesty letadlem či vlakem. Speciální přepravky pak můžete zvolit pro cesty například na kole, kdy můžete tašku přímo připevnit k nosiči nebo řidítkům.

3. Box, klec nebo taška?

Existuje hned několik typů přepravek: klasické, klece, tašky a batohy či dokonce kabelky. Abyste vybrali ten správný, zaměřte se na převažující způsob přepravy, který hodláte využívat, a přihlédněte i k velikosti a povaze vašeho mazlíčka.

Nejpoužívanější jsou plastové přepravky s kovovými či plastovými dvířky. Hodí se takřka do všech dopravních prostředků a jsou vhodné pro menší psy, kočky i další mazlíčky. Většinou je můžete snadno celé rozebrat – dvířka lze kompletně vyklopit a navíc je možné zvednout celý horní díl. To může pomoci s umístěním mazlíčka do přepravky. 

Klece se pak hodí pro větší psí plemena, tašky a batohy zase pro ty menší.

4. Vyberte vhodný materiál

Dále budete stát před otázkou výběru materiálu. K těm nejběžnějším patří plast, který je lehký, cenově přijatelný, a snadno se čistí. Na druhou stranu se po něm mazlíčci mohou snadno sklouznout a pro temperamentnější zvířata nemusí být dostatečně pevný. To naopak nehrozí u kovu. Kovové klece poskytují dostatečný výhled a také větrání, bývají hliníkové a tudíž lehké, snadno se udržují. Nabízejí však nejmenší komfort. To zase není problém u textilních (nylonových) přepravek, které navíc i hezky vypadají, na druhou stranu se hůře udržují a nejsou tolik odolné.

5. Nepodceňujte konstrukci a její praktičnost

Přestože vás může lákat vybírat si podle designu, ten nechte až na poslední místo, a kromě výše zmíněných bodů myslete i na praktičnost. Dá se přepravka snadno vyčistit? Je možné ji rozložit tak, abyste neměli problémy s jejím uskladněním? Splňuje vybraný box pro zvířata požadavky přepravců? Má pohodlné madlo pro přenášení, nebo se vám bude nepříjemný materiál zarývat do rukou? Vypadá konstrukce bytelně a bezpečně? To vše je třeba vzít v potaz.